Poruchy paměti
Příklad 1: "Stále víc zapomínám, špatně se soustředím na práci."
Pan Zdeněk má 58 let, pracuje jako učitel a poslední rok má stále větší problémy, jak práci zvládnout. Často si nemůže vzpomenout, hlavně na jména, nemůže se na práci soustředit, je unavený. Hodně o sobě pochybuje, má strach z demence.
Byl se poradit u psychiatra. Lékař mu sdělil, že se nejde o závažnější poruchu paměti, určitě ne o demenci. Doporučil ještě psychologické vyšetření. Vyšetření prokázalo zvýšenou úzkost, známky deprese, sníženou výkonnost, ale výraznější poruchy paměti nebyly zjištěny. Pan Zdeněk dostal antidepresiva, docházel na psychoterapii, změnil částečně denní režim a naučil se více odpočívat. Cítí se mnohem lépe. Uvažuje o změně zaměstnání, které se mu zdá příliš stresující.
Příklad 2: "Matka hodně zapomíná, bloudí, netrefí domů"
Paní S. má 76 let, před rokem ovdověla a od té doby se její stav zhoršuje. Hodně zapomíná, někdy je skoro zmatená, nepoznává blízké lidi. Dcera si s ní neví rady.
Při vyšetření jsme zjistili, že paní trpí vysokým tlakem a před 2 lety prodělala lehčí mrtvici. Poruchy paměti jsou už dost výrazné. Pravděpodobně se jedná o demenci a to kombinaci dvou typů. Na demenci se podílí snížené prokrvení mozku, zapříčiněné zúžením a nepružností cév a vysokým tlakem. Současně jsou známky demence způsobené stárnutím mozku (demence Alzheimerova typu). Nasadili jsme léky, které zlepšují prokrvení mozku a léky které ovlivňují přenos signálu v nervových vláknech. Její stav se částečně zlepšil.
Jedná se o demenci?
S přibývajícími léty naše schopnosti učit se novým věcem a pamatovat si, postupně klesají. To ale nemusí znamenat, že budeme trpět demencí. Tyto změny jsou přirozené, ale u každého jedince různé. Kromě životního stylu zřejmě zaleží i na genetické výbavě člověka.
Velmi důležité je, jak fungují různé orgány - srdce, jaká je průchodnost cév, netrpí-li člověk ještě dalšími neléčenými nemocemi např. poruchou štítné žlázy, chudokrevností, cukrovkou apod. Obvyklé projevy demence jsou zapomínání, nesoustředění, neschopnost orientace v čase a prostoru. Většina demencí je tzv. vaskulárního typu, tzn. že největší podíl na poruše má porucha prokrvení centrální mozkové soustavy. Dále jsou známy různé typy degenerativních demencí, nejznámější je Alzheimerova.
Před léčbou demence nebo jiné závažné poruchy paměti je dobré udělat celkové interní vyšetření. Také neurologické vyšetření nám pomůže vyloučit jiné příčiny. Často používáme nootropní léky na zlepšení průtoku cévami, ke zlepšení vstřebávání důležitých látek jako je kyslík a cukr, ovlivňujeme metabolismus mozkových buněk.
Další nová generace léků – inhibitory acetylcholinesterázy, parciální antagonisté NMDA, nám pomáhá zlepšit přenos signálu nervovými buňkami Samozřejmě existují ještě další látky s jinými mechanismy účinku, extrakt gingko biloba, látky snižující množství volných radikálů v centrální nervové soustavě.
Co můžeme dělat?
Preventivně se můžeme snažit o zdravější životosprávu, dbát na zdravější stravu, dostatek pohybu a dostatek duševní činnosti, abychom mozek zaměstnávali. Pozor na vysokou hladinu cholesterolu a vysoký krevní tlak.
V případě výraznějších obtíží je vhodné udělat vyšetření tělesného stavu, abychom zjistili nebo vyloučili eventuální jinou příčinu.
Někdy se stává, že pacient trpící úzkostnou depresí nebo celkovou vyčerpanosti se domnívá, že má demenci. V takovém případě je léčba úplně jiná a obvykle velmi účinná.